... staly se věci, staly. Vžít se do toho, komu blízkého umučili, vžít se ale i do toho, kdo tohle neudělal, ale byl vyhnán mlácením z domu, kde žil s Čechy jako bratr a sestra v lásce letité ...a najednou nerozuměl...Vžít se do životů obyčejných Němců, kteří si Evropou táhnou na zádech šdesát let batoh s ozančením národa, který nemá nikdo rád. S batohem, který Němec zdědil, ale nepatřil mu. Žít život s touhle tíží viny nevinného.

Chceme snad všichni jít dál. A nemůže to proto být jinak, než jak to ,Pavle , píšeš

Jen by mě zajímalo, jak bratrsky nebo sestersky se ten Němec choval k Čechům po dobu války? Zeptá se někdo někdy?

Ostatně soudím, že dnešní situace v EU skončí tím, že opět svorně budeme všichni nenávidět Němce.

"Omluvu nejspíš dlužíme sami sobě. Omluvu za neochotu nazvat křivdu křivdou a vraždu vraždou, neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí." ještě víc to snad ovšem platí pro období 41 let rudé totality, na čemž se časti podíleli ti nejaktivnější z divokého odsunu.

Jo!

Výborně